|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Společná obchodní politika Evropské unie a její vztah k Rusku
Zavadilová, Michaela ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice společné obchodní politiky Evropské unie a obchodním vztahům Evropské unie a Ruska. Práce popisuje zásady, principy a smysl společné obchodní politiky. Cílem je pomocí komparativního výzkumu odpovědět na výzkumné otázky, jak se liší stanovené cíle Evropské unie v oblasti obchodní politiky (plán) od skutečně naplněných (realita) a jaké kroky již byly k dosažení cílů podniknuty. Čerpáno je z koncepčního materiálu Global Europe-competing in the world, veřejného dění a z vyjádření odborníků k danému tématu. Stěžejní část práce analyzuje vzájemné obchodní vztahy s Ruskem, jako jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů a aktérem světové ekonomiky, s cílem vyšetřit jejich obchodní zájmy, spory a pozice.
|
|
|
EU - China relations
Ťažká, Andrea ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Diplomová práce analyzuje současné vztahy mezi EU a Čínou s důrazem na ekonomickou oblast spolupráce. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola rozebírá vnější vztahy obou aktérů uplatňované v regionu jihovýchodní Asie. Pozornost je v tomto rozboru věnovaná jak ekonomické, tak politické dimenzi. Druhá kapitola poskytuje náhled do vzájemných vztahů EU-Čína od 90. let do současnosti. Důraz je kladen na obchodní a investiční vztahy. Třetí kapitola je zhodnocením současného partnerství EU a Číny se zaměřením na dosažené úspěchy a také na problematické body, které zatím brzdí další rozvoj vzájemných vztahů.
|
|
|
Vliv vstupu České republiky do EU na její zahraničně obchodní politiku
Schinková, Natálie ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vlivu vstupu České republiky do EU na její zahraničně obchodní politiku. V krátkosti je popsán pohled do historie západoevropské integrace jako úvod k části zabývající se Společnou obchodní politikou a jejím vývojem se zaměřením na Českou republiku. V další části se práce zabývá zahraničně obchodní politikou České republiky před vstupem do EU a v závěrečné části popisuje změny v zahraničně obchodní politice ČR převzetím Společné obchodní politiky EU a její dopad na zahraniční obchod ČR.
|
|
|
Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?
Bakule, Martin ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce "Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?" zkoumá proměny pozice Evropské unie (EU) po summitu v Rio de Janeiru (1999), který měl být mezníkem ve vývoji evropsko-latinskoamerických vztahů. Hlavním cílem práce je identifikovat a prozkoumat pozici EU a její trendy, které jsou důsledkem nejen ekonomických vazeb, ale také aktivit institucí EU. Zvláštní pozornost je věnována faktorům asymetričnosti vztahů EU -- Latinská Amerika a meziregionální strategii EU vůči Latinské Americe. Práce je členěna do pěti kapitol. V první definuje autor základní pojmy, rozebírá teoretická východiska a vyvíjí metodiku "atlantického trojúhelníku", která zkoumanou tématiku zasazuje do oblasti meziregionálních vztahů a jež je původním příspěvkem autora práce. Druhá kapitola zkoumá EU a Latinskou Ameriku jako subjekty meziregionálních vztahů. U subkapitoly o latinskoamerickém regionu je pozornost věnována sociálně ekonomickým specifikům, orientaci rozvojové strategie a jejím dopadům a regionální integraci, zatímco subkapitola o evropském regionu se soustředí na meziregionální strategii EU, její konstrukci a vývoj a rovněž na multidimensionální povahu vnějších vztahů EU a dynamiku jednotlivých oblastí (obchodní oblast, politický dialog a rozvojová spolupráce). Kapitola třetí zkoumá vnější faktory, které meziregionální vztahy EU a Latinské Ameriky ovlivňují. Podle metodiky "atlantického trojúhelníku" je vliv USA (angloamerického regionu) zkoumán odděleně od ostatních globálních vlivů. Čtvrtá kapitola kvantifikuje ekonomické vazby latinskoamerického regionu (obchod, investice, migrace a rozvojová pomoc). Pátá kapitola zkoumá institucionalizované vazby v rámci "atlantického trojúhelníku", klasifikuje vazby latinskoamerického regionu (smlouvy, fóra), hodnotí roli summitů EU -- Latinské Amerika a Karibik, srovnává přístupy USA a EU v oblasti politicko-bezpečnostní, obchodní a rozvojové a hodnotí dopady vlivu EU na institucionální konfiguraci Latinské Ameriky (subregionální integrační seskupení). Práce dospěla k následujícím hlavním zjištěním, které jsou shrnuty v závěru práce. Nerovné postavení Latinské Ameriky ve vztazích s EU je možné vysvětlovat rozvojovými charakteristikami regionu a jeho politickou fragmentací, která, i přes integrační snahy z 90. let, v posledních letech zesiluje. Obojí se projevuje ve slabé koordinační schopnosti zdejších zemí na subregionální úrovni při neexistenci efektivních mechanismů na úrovni regionu. Meziregionální strategie EU, která si klade za cíl vybudovat strategické partnerství, nenaplnila latinskoamerická očekávání. Ačkoliv se situace v obou regionech zásadně změnila o vzniku této strategie, koncept strategie zůstal stejný, což se odráží ve stagnaci vzájemných vztahů. EU neukazuje vůli naplňovat vlastní neaktuální koncept strategie, který se ukázal jako příliš ambiciózní. Bilance vyjednávací aktivity EU a USA v oblasti dohod o volném obchodu vyznívá pro EU nepříznivě, především proto, že nebyla schopna uzavřít jednání o asociačních dohodách (hlavní nástroj naplňování partnerství) se svými hlavními obchodními partnery (seskupení MERCOSUR). Trendy ve vývoji pozice EU na latinskoamerickém trhu jsou dlouhodobě nepříznivé ve prospěch USA a asijských zemí a meziregionální strategie EU nebyla schopna na tuto situaci reagovat. Nicméně EU stále hraje poměrně významnou úlohu v latinskoamerických úvahách o diversifikaci vnějších vazeb a omezení vlivu USA, zejména v obchodní a rozvojové oblasti. Meziregionální vztahy s EU vykazují institucionálně vyvažovací tendence. EU také hraje roli "vnějšího sjednocovatele" subregionálních seskupení v Latinské Americe, ale její vliv je omezený. Hlavním závěrem tedy je, že riodejaneirský summit nebyl počátkem užší spolupráce EU a Latinské Ameriky. Na oslabující ekonomické vazby nebyla EU schopna zareagovat efektivní strategií, proto je možné konstatovat, že role EU v Latinské Americe oslabuje.
|
|
|
Evropská unie v kontextu nového regionalismu
Vášová, Kristýna ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Tato práce je zaměřena na vymezení pojmu a analýzu nového regionalismu v rámci Evropské unie. První část práce pojednává nejen o fenoménech dnešní doby jako globalizace a regionalismus, ale i o současné strategii Evropské unie v globálním světě. Cílem bakalářské práce je projev nového regionalismu ve vnějších vztazích Evropské unie a zmapování aktuálně uzavřených obchodních dohod Evropské unie s třetími zeměmi. Druhá část práce podává ucelený přehled o aktuálním vývoji vnějších ekonomických vztahů EU vůči vyspělým ekonomikám a rozvojovým zemím.
|
|
| |
|
|
Nový regionalismus ve vnějších vztazích Brazílie
Chvátalová, Kristýna ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřuji na analýzu vnějších vztahů Brazílie. Hlavním cílem je zjištění, s jakými státy nejvíce obchoduje a se kterými má uzavřené významné obchodní dohody a na základě výsledků tyto partnery porovnat. K dosažení tohoto cíle jsem využívala nejrůznějších statistik z oficiálních webových stránek organizací ALADI, Světové obchodní organizace - WTO, Konference pro obnovu a rozvoj - UNCTAD a ze stránek brazilského Ministerstva pro vývoj, průmysl a zahraniční obchod - Ministerio do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior.
|
|
|
Zahraničně obchodní politika EU
Schmid, Ondřej ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Bakalářská práce nabízí ekonomický a právní pohled na vnější obchod Evropské unie. První část ukazuje postavení EU ve světovém obchodu se zbožím a službami, teritoriální, komoditní strukturu a rozdíly mezi členskými zeměmi. V druhé části jsou uvedeny základy evropské obchodní politiky, její principy a napojení na multilaterální úpravu v rámci GATT a WTO. Závěrečná část práce se zabývá autonomními a smluvními nástroji obchodní politiky.
|
host ::
RSS.